Fretka domácí
Latinsky: Mustela putorius furo
Čeleď: Mustelidae
Objeveno: Linné, 1758.
Velikost: 40 - 50 cm
Rozšíření: Domestikovaný druh, celý svět.
Potrava: Fretky se krmí živočišnou i rostlinnou potravou. Základ tvoří maso, které by mělo představovat 60% potravy. Krmíme hovězím nebo kuřecím (ne vepřové), které smícháme s vařenou rýží, těstovinami, ovesnými vločkami a mletou zeleninou. Lze krmit také holaty myší a jednodenními kuřaty. Jako doplněk se používají vitamínové konzervy pro kočky a kočičí suchary. Na trhu jsou také speciální gramule pro fretky, kerými lze obvyklou potravu nahradit (mimo období březosti a kojení). Nikdy fretku nekrmíme běžnou lidskou stravou, pečivem, smaženými věcmi a sladkostmi (tuto potravu špatně tráví a mohou nastat problémy). Dospělá zvířata krmíme jednou za den a nepřekrmujeme (jednou týdně je prospěšné zařadit hladovku). Můžeme přikrmovat tvarohem a mléčnými výrobky (v době březosti a odchovu ve větší míře, přičemž potravu samicím v tomto období podáváme 2-3 krát denně).
Rozmnožování: Samice mají 3-5 párů mléčných bradavek. K páření dochází od března do května, samice je březí 40-43 dnů a rodí až 12 mláďat, obvykle však méně (pokud je mláďat více než 7, je nutné je od 3 týdne přikrmovat). Samice potřebuje po porodu klid, a pokud to není nutné, prvních 14 dní do hnízda nezasahujeme a mladé kontrolujeme jen když samice hnízdo sama na chvíli opustí). Mláďata jsou zpočátku slepá, matka je kojí i více než jeden měsíc. Mláďata na ochočení odebíráme již ve věku 6 týdnů, často je bereme do ruky a hrajeme si s nimi (i ostatní si musí zvyknout na dotek lidské ruky, aby v dospělosti nebyly zlé a kousavé). Ve 3-4 měsících dosahují velikosti dospělých, pohlavně dospívají v 6-10 měsících, nejdříve je však připouštíme až po jednom roce. Samici připouštíme maximálně dvakrát do roka a v chovu ji ponecháváme do pěti let.
Charakteristika: Uvádí se, že fretka je pravděpodobně domestikovaný tchoř tmavý, je ale možné, že pochází z křížení několika druhů. V zajetí se chová již staletí. Také ve volné přírodě žije mnoho jedinců, kteří utekli z domácích chovů a zkřížili se s divoce žijícími tchoři.
Podobně jako tchoř má i fretka pachové žlázy, ale při správné péči je nepoužívá a není tedy pravda, že zapáchá více, než jiné doma chované šelmy.
Dospělá fretka měří až 50 cm a váží 1 kg. Fretku lze zcela ochočit, naučit ji hygienickým návykům podobně jako kočky, reaguje i na zavolání. Pokud se jí chovatel dostatečně věnuje, stává se z ní dokonalý mazlíček. Kupovat toto zvíře se vyplatí od zkušených chovatelů a nikoliv z obchodů, kde nejsou informace o původu a návycích.
Chovají se v klecích nebo voliérách o rozměru alespoň 100x60x50 cm. Pokud chováme více kusů pohromadě, musí každé zvíře mít svoji budku. Do klece umístíme misku s pískem, kam se pak chodí vyprazdňovat (nebo kočičí záchod..., pokud odmítá na něj nebo na misku chodit, dáme do něho trochu čerstvého trusu a umístíme na místo, kam chceme, aby chodila).
Pokud je chceme rozmnožovat, musí na chovnou klec navazovat porodní box.
Při pořízení fretky musíme počítat s krátkým obdobím, od 8 do 12 měsíce, kdy se zvířetem mohou být problémy, leze po celém bytě, nedodržuje hygienu... Toto období se nazývá "fretčí puberta" a je pouze dočasné. Po dosažení jednoho roku se vše vrací do normálu. Čím více si od malička se zvířetem budeme hrát a zvykne si na lidský dotyk, tím více pak bude mazlivější a přítulnější.
Dožívají se průměrně šesti až osmi let. Pokud chováme fretku, je nutné pravidelně navštěvovat veterináře a provádět preventivní prohlídky a očkování.
Po celém světě jsou organizovány výstavy a existují i standarty chovu. Barevných variet je celá řada, od čistě bílých jedinců, přes hnědé a všelijak strakaté až po černé.
